Zakrslý Králíčci

5 důvodů, proč si nepořídit zakrslého králíčka do bytu

• Když není milý a přítulný společník

Králíček je společenské zvíře. Když se mu člověk od malička nevěnuje a králíček tráví sám dlouhé dny v kleci (nebo puštěný na volno bez dozoru a výchovy) může se stát, že si na člověka nezvykne a bude se ho dokonce bát. Nebo že taky vyroste jako "dříví v lese". Když bude puštěný po bytě, aby se proběhl a bude se bát člověka, nebude možné chytit ho a umístit zpět do klece. Bude v to v podstatě takový čertík individualista. 
Může se stát, že když bude králíček celý den sám doma, bude se nudit, tak bude spát přes den. Večer a v noci bude chtít vybít nashromážděnou energii. Když bude zavřený v kleci, bude celou noc třeba hrabat nebo kousat mříže, lomcovat s klecí. Když bude volně, bude běhat po bytě... Prostě se nevyspíte. Je ideální spát v jiné místnosti, než kde bydlí králíček. A pokud to nejde jinak a musíte spát se svým králíčkem v jedné místnosti, je potřeba ho od mala opravdu vychovávat - dávat najevo, co s mí a co nesmí. Jinak, než reakcí od vás na své chování, si to neuvědomí.

• Když se nechová jako čistotné zvířátko

Králíček je mimořádně čistotné zvíře, vhodné pro chov v bytě. Jestli se zanedbá výchova, nebo prostě narazíte na „prasátko“, je možné, že si bude čůrat a bobkovat po celé kleci nebo dokonce po celém bytě a naprosto bude ignorovat připravený záchod. Když ho nebude úplně ignorovat, bude ho třeba neustále vyhrabávat a dělat binec v okolí. 

V případě, že je králíček čistotný, může se jeho chování změnit v pubertě (cca 6 měsíců). Hormony dělají divy. Samečci i samičky (!!!) mohou začít značkovat náhle byt v horším případě močí (v lepším případě zanechávají malé nenápadné kapičky po bytě nebo příp. na majiteli :o), v tom horším stříkají moč po zdech do netušených výšek). V lepším případě budou zanechávat značkovací bobky v divokých obrazcích různě po bytě.

V období puberty se u králíčka začnou projevovat (více či méně, až neznatelně, případně vůbec – je to individuální) sexuální choutky. Probíhá to různě. Někteří králíčci jen překypují něhou a tíhnou v tomto období k majiteli. Další pouze krouží rozrušeni kolem nohou, nebo se po nohách či rukách vrhají a jako pejsci obšťastní páníčka kopulačními pohyby. Občas může toto milostné drama doprovázet lehké kousnutí (milostné) nebo štípnutí zoubky. U samečka se v případě nesnesitelně intenzivních sex. choutek může přistoupit ke kastraci (která ovšem ne vždy úplně utlumí pudy). U samičky není kastrace tak „jednoduchým“ zákrokem. Ideálním řesením je umožnit králíčkovi přirozenou „úlevu“ v podobě králičí nevěsty či ženicha.

• Časově nenáročný tvor – jak se to vezme...

Králíčka jde s nadsázkou přirovnat k pejskovi. To také znamená, že potřebuje určitou pozornost. Člověk se mu musí denně věnovat, poskytnout mu výběh a být s ním v intenzivním kontaktu. Podle mého názoru je hodina denně v případě, že je králíček celý den sám doma, naprosto nedostatečná. Králíček se nesmí cítit osamělý, protože tím velice trpí. Zároveň je nutné, denně mu vyměnit vodu, seno a dát nažrat. Samozřejmostí je čištění záchodu apod. Nejnutnější péče zabere minimálně 15 min denně když nepočítáme čas, který králíčkovi věnujeme v podobě her atd. Pokud jste často z domu a nemůžete se mu věnovat dostatečně, je dobré mu hned nebo časem pořídit kamaráda/kamarádku. Králíček je velmi společenské zvíře a celodenní osamělost ho velmi trápí.

• Umí si zažít určité principy a zvyky a změna může být problém

Králíček má rád řád a je schopen respektovat určitá pravidla. Ne každý králíček si lehce zvyká na změny. Někteří králíčci mohou náhlé změny prostředí - víc lidí v okolí, jiná zvířata apod. - považovat za nesmírně stresující. Stres může být pro králíčka smrtelně nebezpečný. Hodně záleží na povaze králíčka, na jeho důvěře k vám a vašemu vzahu k němu - někteří změny v okolí ustojí, jiní s tím mají veliký problém.
Přemístění klece, přestavění vybavení nebo změna typu podestýlky může být překvapivým problémem. I třeba přemístění záchůdku bude králíček pravděpodobně ignorovat a stále bude chodit dělat svou potřebu na místo, kde byl zvyklý. Králíčci jsou co se týče jejich teritoria, zvyklostí a potřeb velmi konzervativní a jen tak nějakou změnu nepřijmou.

• Králíčka je možné vychovat jen částečně

Králíček je docela inteligentní zvíře a je možné ho do určité míry vychovat. To znamená, že je možné naučit ho, aby přiběhl na zavolání (reagoval na své jméno) nebo na zamlaskání zvlášť, ale neznamená to, že vás bude poslouchat jako pes. V období puberty (cca 6 měsíců) se může povaha králíčka změnit k horšímu. Z hodného tvorečka se stane anarchista, který začne porušovat zavedené zvyky.
Většina králíčků má tendenci (dříve či později) prozkoumat v bytě, co se dá. Během průzkumů narazí na neodolatelně zajímavá lákadla, jakými jsou např. kabely, boty, nábytek, koberce, květiny... Králíček se však nespokojí s pouhým pohledem, ale chce si občas tyto předměty pořádně „osahat“ a to zoubkama. Něco lze odnaučit, něco nikdy. V případě, že králíčkovi denně umožníme výběh, což považujeme za naprosto nutné, musíme počítat s tím, že i přes nepřetržité sledování králíčka se může stát, že něco okouše a zničí... Kolik toho bude záleží na tom, jaký je ničitel od přírody, jak ho vychováte, ale také kolik mu toho necháte v cestě :o).

Pokud jste se rozhodli i po přečtení těchto řádek pořídit si králíčka, gratulujeme a vítejte ve světě majitelů nádherných roztomilých chundelatých kuliček!!!